Význam bílkovin v aktivním životním stylu

Posted on |

Myslím, že v dnešní době téměř každý ví, že „potřebujebílkoviny, při mých přednáškách a seminářích však stále dostávám otázky jako: „Co když v důsledku konzumace bílkovin přiberu?, nebo „Nenarostou mi v důsledku nadměrné konzumace bílkovin příliš velké svaly?. A zatímco většina z nás ví, že potřebujeme jíst „dostatekbílkovin, méně lidí už si uvědomuje, kolik znamená „dost– a to je důležité!

O co se jedná?
Bílkoviny jsou, jednoduše řečeno, stavebním kamenem většiny struktur v lidském těle. Výrazem „bílkovinase označuje seskupení aminokyselin. Bílkoviny se při trávení rozkládají na tyto aminokyseliny, jež jsou následně využívány pro vytváření enzymů, svalových tkání, kostní hmoty a řady dalších strukturních součástí těla. Všechny buňky potřebují bílkoviny. Zajímavost: Přes 98 % VŠECH buněk ve vašem těle je každoročně nahrazeno!

Proč je potřebujeme?
Pomáhají nám dosáhnout a udržet si štíhlou linii! Bílkoviny mají vyšší „termický efekt stravy(thermic effect of feeding – TEF) než sacharidy či tuky. To znamená, že představují-li bílkoviny větší část vaší stravy, bude rychlost vašeho metabolismu (a v důsledku toho i úbytek tuků) vyšší.

Lepší zastoupení aktivní tělesné hmoty (hmotnosti bez tuku)
Optimální příjem bílkovin nám umožní udržet si lepší zastoupení aktivní tělesné hmoty (Lean body mass – LBM). Tím nám pomáhá dosáhnout štíhlé, zdravě vypadající (nikoliv však „nadměrně svalnaté“!) postavy, po níž mnozí z nás touží. Zároveň s tím se dále zlepšuje rychlost metabolismu, jež pomáhá snižovat množství tuku v těle a udržovat štíhlou postavu.

Lepší pozornost a soustředění
Aminokyseliny jsou zdrojem surovin pro excitační neurotransmitery, jako jsou například adrenalin, noradrenalin a dopamin. Má-li naše tělo těchto aminokyselin nedostatek, jsme náchylnější k duševní i fyzické únavě.

Struktura a zdraví kostí
Bílkoviny tvoří základ kostí a vaziva. Dostatek bílkovin přispívá k vytváření struktury zdravých kostí!

Kolik bílkovin potřebujeme?
Doporučená denní dávka (RDA) bílkovin vychází z úrovně aktivity jednotlivců při sedavém způsobu života a měří se posouzením množství přijatých bílkovin v porovnání s množstvím vyloučených. Jedná se přibližně o 0,8 gramu na kilogram tělesné hmotnosti.

Co hodnota RDA nezohledňuje
Hodnoty RDA a referenční výživové dávky (Dietary Reference Intakes – DRI) představují „nezbytná“ množství pro základní zdraví. Jinými slovy – přežití. Optimální množství, které potřebujeme k tomu, aby se našemu tělu dařilo, však může být výrazně odlišné!

Již v roce 1975 Gontzea a kol. prokázali, že množství 1,5 gramu na den na kilogram tělesné hmotnosti je nedostatečné, pokud daná osoba cvičí. Další studie prokázaly, že cyklisté z Tour de France dokázali udržet kladnou dusíkovou bilanci pouze při příjmu 1,8 g bílkovin na kilogram hmotnosti denně.

U množství do 3 g na kg tělesné hmotnosti za den (více než trojnásobek hodnoty RDA) bylo prokázáno, že vede ke zvyšování zastoupení aktivní tělesné hmoty, snižování množství tuku a zlepšování výkonnosti.

Většina lidí udělá dobře, pokud s pomocí přidaných bílkovin podle možností dosáhne alespoň úrovně RDA, celkové množství je však méně důležité než pravidelná konzumace kvalitních bílkovin.

Hlavní věcí, kterou je třeba si zapamatovat, je dbát na kvalitu bílkovin obsažených v každém jídle.

Příklady dobrých čistých rostlinných zdrojů zahrnují:

  • naklíčenou čočku, cizrnu nebo zlaté fazole
  • ořechy nebo semena (mandle, para ořechy, dýňová semena)
  • tempeh nebo jiné fermentované potraviny s vysokým obsahem bílkovin.

Jedna 25g dávka Clean Lean Protein poskytne 22 g vysoce kvalitních bílkovin.

Potřeba dodatečných živin v důsledku stresu psychického, fyzického a výživového

Posted on |

Dobrá výživa je klíčem k vitalitě, dlouhověkosti a odolnosti vůči nemocem. Přestože k delšímu životu nám dnes pomáhají léky, teprve díky celoživotnímu návyku správného stravování si jej můžete užít naplno. To, že nevykazujete žádné příznaky onemocnění, nemusí nutně znamenat, že jste zcela zdraví. Některé věci se projeví teprve po určité době, která může trvat i roky. Pomalu vystupují na povrch a poté s překvapí. Správnou péčí o své zdraví se tak pojišťujete proti problémům v budoucnosti.

Dnešní životní styl a prostředí znamenají, že potřebujeme dělat něco navíc, abychom kompenzovali výpadky způsobené zameškanými jídly, fast foody, vyčerpáváním půdy či moderními metodami hospodaření. Věděli jste, že…

– Studie prokázaly, že průměrný úbytek vápníku a železa v některých druzích ovoce a zeleniny kvůli vyčerpávání půdy činí až 30 %?- Kvůli skladování a dopravě mnohé komerční farmy sklízejí plodiny zelené – dříve, než se v rostlině přirozenou cestou vytvoří skutečné živiny?

– Vařená mrkev ztrácí téměř veškerý vitamín A a E?

– Vařením špenátu ztratíte téměř všechen zinek, vitamín K, vitamín B6 a folát?

– Při zpracování mnoha potravin dochází k významné ztrátě sacharidů a sterolů? To ale neznamená, že byste nemohli z potravy získat veškeré potřebné živiny. Pouze to znamená, že jí potřebujete konzumovat mnohem více. A to v konečném důsledku znamená vyšší kalorický příjem… a finanční náklady!!

Dalším problémem je stres:

Psychologický stres

Žijeme v rychle se měnícím světě, který se vyznačuje nebývalou úrovní společenského a pracovního tlaku. Vědecké studie jasně ukázaly, že psychologický stres snižuje odolnost imunitního systému. Čím vyšší je stres, tím větší je potřeba živin.

Fyzická námaha

S tím, jak tělo vytváří energii pro pohyb svalů, dochází k uvolňování škodlivých volných radikálů, pro jejichž eliminaci jsou zapotřebí antioxidanty. Lidé, kteří intenzivně cvičí, potřebují více antioxidantů než průměrný člověk. K uvolňování volných radikálů však dochází i při tom, když stojíme nebo při chůzi. V případě nedostatečné výživy může ve vašem těle docházet k akumulaci oxidačních poškození, jež mohou nepříznivě ovlivňovat váš imunitní systém a v konečném důsledku mohou významnou měrou přispět ke vzniku závažného onemocnění. V nejlepším případě můžete pociťovat únavu nebo letargii. Čím vyšší je stres, tím větší je potřeba živin.

Stres vyvolaný výživou

Již jsme zmínili nutriční výpadky způsobené vyčerpáváním půdy, nesprávnými stravovacími návyky, moderními zemědělskými postupy či zpracováním potravin. Lidské tělo nebylo navrženo tak, aby fungovalo na bílý chléb, sušenky, hranolky či převařená jídla. Pro správné fungování potřebuje čerstvou a syrovou stravu. Tepelným zpracování potraviny ztrácí svou nutriční hodnotu a v některých případech se mění pouze na prázdný zdroj kalorií. Mezi námi je však málo lidí, kteří se dobrovolně vzdají moderního způsobu života. Mnozí z nás se alespoň snaží tento problém kompenzovat. Ale i když se o to snažíme, obsahuje ovoce a zelenina, které jíme, skutečně potřebné živiny? Čím vyšší je stres, tím větší je potřeba živin.

Stres vyvolaný životním prostředím

Věříme, že nejvážnější hrozbou pro lidské zdraví je oxidační stres vyvolaný toxiny v životním prostředí. Za posledních 70 let bylo do našeho životního prostředí vneseno přes 75 000 syntetických chemických látek, z nichž pouze zlomek byl testován s ohledem na jejich bezpečnost pro lidské zdraví. Tyto látky jsou obsaženy v naší vodě, v půdě, ve vzduchu, který dýcháme, ve výrobcích, které používáme, i v materiálech, ze kterých stavíme, zařizujeme a dekorujeme své domovy. Před těmito látkami není úniku. Pesticidy byly nalezeny ve sněhu na severním pólu i v tkáních tučňáků na jižním pólu. Fakt, že potraviny jsou certifikovány jako organické, neznamená, že neobsahují žádné toxiny. Čím vyšší je stres, tím větší je potřeba živin.

Tuto zvýšenou potřebu se můžete pokusit kompenzovat tím, že budete jíst více a extrémně dobře. Celodenním spásáním syrové brokolice, čerstvé šťávy ze syrové zeleniny, více brokolice a více syrové zeleniny… rozumíte! A ani tehdy si nebudete moci být jisti. Proto doporučujeme užívání doplňků stravy, a proto také věříme, že doplňky by měly být do velké míry založeny na superpotravinách, což je případ Nuzest Good Green Stuff; syrová a koncentrovaná listová zelenina, ovoce, zelenina a bobule, vše bohaté na živiny… s přidanou dávkou extra vitamínů a minerálů pro všechny případy!

Acidobazická rovnováha a výživa

Posted on |

Aby vaše tělo dokázalo přežít, musí zůstat trvale mírně zásadité (což je protiklad kyselosti). Jedním z nejjednodušších způsobů, jak si udržet správnou rovnováhu pH, je prostřednictvím výživy a potravin podporujících tvorbu zásaditých látek. Naturopat Cliff Harvey vysvětluje význam acidobazické rovnováhy ve vaší výživě.

Vše, co jíme, organismus stráví a rozloží na mnohem menší sloučeniny: bílkoviny na jejich základní aminokyseliny, dlouhé sacharidové řetězce na jednoduché cukry, jako jsou fruktóza, glukóza či galaktóza, a tuky na glyceridy a mastné kyseliny. V trávené potravě se nachází také velké množství nekalorických látek (látek, které neposkytují energii), přičemž tyto látky mají také vliv na lidské tělo. Tématem, jež se v poslední době těší zvýšenému zájmu zejména v oborech komplementární medicíny a holistické výživy, je acidobazická (nebo kyselo-zásaditá) rovnováha potravy, kterou konzumujeme. Různé sloučeniny produkované v průběhu trávení, jež následně obíhají v našich tělech a jsou buď zužitkovány nebo vyloučeny, mohou být kyselotvorné nebo zásadotvotné. Pokud konzumujeme velké množství kyselotvorných potravin a málo zásadotvorných potravin, vznikne stav, jenž se nazývá metabolická acidóza. Není technicky správné říci, že se krev stane „nadměrně kyselou, jak mnozí tvrdí. Příliš kyselotvorná strava však má významný celkový vliv na zdraví, přičemž mnohé problémy jsou způsobeny tím, že lidské tělo musí krev a buňky s potenciálně příliš kyselým pH „neutralizovat(vracet je zpět do normálu). Krevní a buněčné pH patří mezi nejpřísněji sledované hodnoty v těle. Některé ze způsobů, kterými se tělo snaží udržet normální hodnotu pH:

    • Rozklad kostní tkáně s cílem zajistit produkci vápníku (jenž je silně zásaditý), čímž může docházet k oslabování kostí.

    • Rozklad svalových tkání kvůli uvolnění glutaminu, což je vysoce zásaditá aminokyselina a zároveň nejrozšířenější aminokyselina ve svalové tkáni. To může mít za následek pokles svalové hmoty, horší regeneraci a pokles zásob glutaminu, což může rovněž hrát roli v oblasti imunity a dobrého zdravotního stavu.

I částečné zvýšení krevního pH s sebou může přinášet dodatečné projevy v podobě častějších zánětů či zvýšené inzulinové rezistence. Oba tyto faktory přitom přispívají ke vzniku srdečních onemocnění, cukrovky, rakoviny nebo dalších metabolických onemocnění.

Potraviny je možné analyzovat s ohledem na jejich čistý vliv na tělesnou acidobazickou rovnováhu pomocí měřítka známého pod názvem potenciální renální zátěž kyselosti (Potential Renal Acid Load – PRAL).

Čím vyšší je hodnota PRAL, tím větší je renální zátěž kyselosti pro organismus.

Čím nižší je hodnota PRAL, tím vyšší je účinek potraviny na zásaditost v organismu.

 

PotravinaHodnota PRAL>
Sýry (s více než 15 g bílkovin ve 100 g)23.6
Maso a masové výrobky9.5
Sýry (s méně než 15 g bílkovin ve 100 g)8
Ryby7.9
Bílá mouka7
Těstoviny6.7
Bílý chléb3.5
Mléko a další mléčné výrobky (kromě sýrů)1
Tuky a oleje0
Zelenina-2.8
Čerstvé ovoce a ovocné džusy-3.1
Brambory-4

*Hodnoty PRAL se uvádějí v mEq/100 g (miliekvivalent na 100g).

*Výše jsou uvedeny jen vybrané potraviny. Podrobnější přehled najdete např. v tomto článku: Acid Base Foods PRAL.

Good Green Stuff je vysoce alkalickou potravinou, která může tělu pomoci při obnovení jeho acidobazické rovnováhy.

Proteinový izolát ze zlatého hrachu je zásadotvorný. Clean Lean Protein – je produkt dosahující hodnoty pH 7,8!